DENÍČEK:Zvířátka mají jen nás, jsou na nás závislá a od naší péče se odvíjí i délka jejich života.

Zase invaze morčecích marodů, včera 5 telefonátů, dnes od rána už 3 telefonů. Jedno morče přijelo že prý musí na operaci cyst, ale je nadmuté a průjem, klasika no, uplně špatná strava (pečivo, okurka, ledový salát, piškoty a směska) 😡... Ukázala sem co a jak, podala morčeti SabSimplex a Smecta, nějakou granulku spapalo a kousek salátku, dala slečně domů potřebné a poslala do Jesenice na veterinu.... A zítra mě pán přiveze morče na péči přes výkend po vytržení zubu.
No... nenudím se 😊 ale dělám to ráda, že můžu pomoci těm chuďátkům chlupáčkům 💞

Celou cestu na veterinu sem ho hladila, říkala hezké věci, pusinkovala. Uspali ho inhalačkou. Brečela sem jako kráva, chvíli seděla v autě, než sem byla schopná odjet. V noci nic nespapal, ani ráno. Předevčírem po lécích u mě usnul, pohodlně natažené nožičky, včera po lécích a dokrmuu už se neuvolnil. Udělala jsem mu příjemný den a vyjela. Ach to stáří, skoro 8 roků, prošel se mnou kus života, je to jedno z prvních zachráněných morčátek. Něžný, klidný, citlivý a mazlivý morčínek, takový truhlíček můj. Ach jo, vždy je to rozhodnutí těžké, ale u něj je to totální srdcová záležitost. Nechci aby trpěl a nejlepší co pro něj mohu v poslední chvíli udělat je nechat ho uspinkat, aby netrpěl. Bože, už kolik dní o tomhle přemýšlím, každý večer po lécích sme spolu leželi u TV, říkala mu hezké věci, že ho mám ráda atd. Je tak těžké to rozhodování, nemám se s kým poradit, probrat, všechno je jen na mém úsudku, jestli už dneska, nebo, ještě ne? Vyřvala sem se, už nemůžu, tolikrát sem už tyhle chvíle řešila, v hlavě to mám srovnané, vím co dělat, ale srdíčko mě to často komplikuje. Na venek jsem rázná, ale uvnitř jsem neskutečná cíťa, ale i smrt je součást života, zažila sem toho dost, poslední z rodiny obstarala, aspoň že zvířátkům můžeme zpříjemnit odchod na onen svět, když u lidí to nejde.

Už zná celou ubikaci, i na mezipatro umí, sice u misky nesmí být první, to jí holky vyženou, ale ona je prostě taková malá všetečka sympatická :-) Dneska má Princezna říji, tak Treperenda nemá chvilku klidu, bo ta jí pěkně otravuje :-D Ale raději je součást skupiny, i když na posledním místě, než samotná v kleci :-(
Jsem ráda, že jsou spolu, bo když byla samotná, bylo mě jí líto.

Poslala jsme do azylu Segundo v Brně pro Dana Meduna nějaké granulky a další potřebné věci pro morčátka.
Darovala jsem i starší funkční notebook, bo Dana neměla možnost spravovat svůj web.
Jsem ráda, že můžu pomáhat i dalším potřebným, když můžu tak ráda pomůžu.
Věci převezl Michal Hučko, čímž mu za to moc děkuji.
Oba jsou z mé FB skupiny MORČÁTKA MILUJEME, mám tam opravdu hodné lidi, společně si pomáháme a zachraňujeme další morčátka. Jsem za svou skupinu vděčná.