Svet-Stranek.cz
Azyl morčat u Reny - Hotel morčat u Reny

Porodní komplikace:Zvířátka mají jen nás, jsou na nás závislá a od naší péče se odvíjí i délka jejich života.

Porodní komplikace

Porodní komplikace

Úmrtí samice před porodem a po porodu

Nejčastější problémy reprodukčního systému u samic 

Zdroj: http://www.morcata.cz/cavia-bohemia/01repro.htm#ketosa 

Toxémie (ketóza) březích samic

Jedná se o onemocnění gravidních samiček v období přibližně 2 týdny před očekávaným porodem a 1 týden po porodu. Častěji jsou postižena zvířata s nadváhou až obézní a prvorodičky.

Impulsem vzniku bývá

nevhodná krmná dávka - většina doma chovaných morčat trpí obezitou díky vysokoenergetické stravě (zrniny, pelety, piškoty, vločky, oříšky,aj.) a nedostatku pohybu. Morčecí organismus na takovýto stav není adaptován, neboť morčata pochází z oblastí jihoamerických And, kde žijí v křovinatých biotopech. Aktivní jsou především v noci, kdy vyhledávají nejrůznější rostliny, které bývají velmi chudé na živiny. Díky tomu mají morčátka upravený metabolismus, aby i z takto malého množství živin získala, co nejvíce energie pro přežití. V domácím prostředí klecí, bedniček, akvárií morčata nemusí potravu aktivně hledat, ale ta je jim bez jakéhokoliv námahy dodávána pravidelně, často po celý den, a protože téměř každé morče je tvor žravý, zbaští vše, co je mu předloženo. To vede k nadbytečnému příjmu energie (především tuků a sacharidů) v potravě, která se ukládá nejdříve do podkoží a později i do ostatních orgánů včetně srdce a jater, dochází k jejich ztučnění a tím se významně zhoršuje jejich funkce, což může vést k náhlým úhynům bez jakýchkoliv příznaků předchozího onemocnění.

nedostatek pohybu a změna prostředí

vliv počasí - zejména teplé počasí, neboť teplý vzduch neobsahuje tolik kyslíku jako chladný a právě vysokobřezí samičky vyžadují pro svůj metabolismus více kyslíku. Navíc se teplo kumuluje v těle morčátka, které se snadněji přehřívá.

jakákoliv stresová situace - častá manipulace, transporty, konflikty s ostatními morčaty ve výběhu, aj.

jakákoliv onemocnění a nechutenství v období okolo porodu.

a v neposlední řadě také početné vrhy nebo velké plody 

zasahující téměř celou břišní dutinu.

Toxémie začíná náhle a ve většině případů končí rychlým úhynem samice do 2 - 5 dnů od prvních příznaků onemocnění, jako jsou nechutenství, nepřijímání tekutin, nezájem o okolí, hubnutí, zápach vydechovaného vzduchu a moči po acetonu (připomíná odlakovač na nehty), potrat, později zrychlené dýchání, křeče, krvavý průjem a smrt. Každé hubnutí, nechutenství ke konci březosti by nemělo zůstat bez povšimnutí. Hubnutí samo o sobě vypovídá o negativní energetické bilanci, samička přijme méně energie než vydá na uspokojení všech životních potřeb včetně březosti. Nepřijímání potravy mohou samozřejmě způsobit i jiné příčiny než toxémie (např. problémy se zuby, infekce, jiná onemocnění, stres, atd.) Při hubnutí se rezorbuje podkožní tuk, který je krví přemisťován ve formě mastných kyselin do jater, kde probíhá jejich přeměna na energii a také na ketolátky, které se opět přes krevní oběh dostávají do moči, vydechovaného vzduchu, výkalů, jež jsou poté charakterizované nasládlým zápachem. Játra, která jsou postižená ztučněním (steatózou) u obézních zvířat nezvládnou nápor a začnou postupně selhávat ve svých funkcích (zpracovávání živin, detoxikace a neutralizace toxinů a léků, produkce srážlivých faktorů, atd.). Navíc přítomnost tuku spojená s kompresí cévního zásobení jater březí dělohou vede ke sníženému přísunu kyslíku k jaterním buňkám, které odumírají. Úbytek buněk schopných pracovat stav velmi zhoršuje, v organismu zůstávají toxické látky, které pronikají přes krevní systém do většiny orgánů včetně mozku (křeče, koma, smrt).

Současně absence potravy v zažívadlech vede k rozvoji patogenních bakterií (hlavně klostrídií), které produkují toxiny za vzniku krvavého zánětu střev prezentujícího se jako krvavý průjem. Mimo to toxiny a někdy i patogenní bakterie prostupují přes oslabenou ochrannou bariéru střeva a dostávají se do krve za vzniku sepse. V krevním oběhu vznikají v důsledku sepse mikrosraženiny, které ucpávají krevní zásobení orgánů, což může způsobit náhlý úhyn (infarkt srdeční - myokardu, mozkové a míšní mrtvice, akutní ledvinné selhání, atd.).

 Léčba bývá náročná a velmi často neúspěšná. Vhodné je přemístit samičku na teplé a klidné místo, poskytnout jí dostatek tekutin a energie, zahájit ochrannou léčbu jater, aplikovat antibiotika a probiotika, v případě šoku zahájit protišokovou léčbu.

Rehydratace a výživa - dodání tekutin a energie je jedním z nejdůležitějších kroků léčby. Samičky bývají často apatické, vyčerpané a navíc samy nepřijímají potravu ani tekutiny. Nejlepším řešením je injekční aplikace (pod kůži, do břišní dutiny) tekutin i energie ve formě 5% glukózy. Vhodné je doplnit tekutiny o vitaminy, aminokyseliny a minerální látky ve formě iontů (př. Duphalyte).Jestliže injekční aplikace není možná snažíme se tekutiny s energií (glukopur, calopet pasta, Rehyvet, atd.) podat přes dutinu ústní. Efektivnost je, ale o mnoho nižší než po injekčním podání. Nabízené roztoky by měly být vždy vlažné. Naděje na vyléčení je závislá na tom, jestli samička začne přijímat potravu či ne, protože nepřítomnost pevné stravy v zažívadlech vede k rozvoji patogenních bakterií produkující toxiny a ke vzniku fatálního zánětu střev. Více o nechutenství .

Antibiotika a probiotika - se podávají zpočátku jako prevence druhotné infekce a později jako reakce na přítomnou infekci. Jako v ostatních případech je nutné podávat zároveň probiotika (Hylak forte, Lacidofil, Probican pastu, aj.).

Prokinetika - peristaltiku střev lze ovlivnit přípravky, které zlepšují motilitu střev. Dříve byl používán cisaprid (Prepulsid), který pro výrazné vedlejší účinky přestal být dovážen. Z dalších prokinetik lze využít metoklopramid (Degan, Cerucal) s tím, že je kontraindikován u březosti - přechází přes placentu. Používá se tedy jen u nebřezích nebo u samic, které potratily.

Vyvolání porodu nebo císařský řez - stav samice může zlepšit ukončení březosti a tím nadměrné zátěže. A to buď umělým vyvoláním porodu, které bývá často neúspěšné nebo provedením císařského řezu, který je vždy indikován při odúmrti plodů. Nevýhodou je ještě větší oslabení organismu a výrazné zatížení anestetiky, které může vést k úmrtí již během operace, díky neschopnosti poškozených orgánů dané látky eliminovat anebo k úhynu samičky během několika hodin po zákroku, kdy postižená játra nedokáží anestetika odbourat a samička uhyne.

Nejlepším krokem je prevence, která spočívá v :

monitorování příjmu krmiva - omezení vysokoenergetické potravy. Doporučuje se podávat zrniny, vločky, pelety v omezeném množství nejlépe 2x za týden nebo jen čajovou lžičku obden na kus. Pro zlepšení pohyblivosti střev dodávat vlákninu ve formě kvalitního sena každý den, v době vegetace potom zelené krmení, dále tvrdý chléb, zeleninu, ovoce jako zdroj vitaminů a vlákniny.V zimním období je vhodné dodávat navíc vitamin C (celaskon, C-compositum, vitamin C PG, Supervit S atd.). Morče by mělo mít samozřejmě neustále přístup k čerstvé vodě.

prevence obezity - je vhodné zjišťovat váhu v pravidelných intervalech a udržovat hmotnost u samiček okolo 900g a u samečků okolo 1200g (neboť i samcům mohou ztučnět játra a tím být náchylní k náhlým kolapsům - princip je podobný toxémii březích samic).

zabránění stresu - a to nejen v poslední třetině březosti. Měli bychom se vyhnout stresu z prostředí, transportu, ale i zatížení fyzickému a psychickému - boje mezi morčaty o dominantní postavení ve výběhu, chov většího počtu morčat na menší ploše, aj.

dostatek pohybu - pravidelně nechat morčátko proběhnout nebo upravit klec, tak aby mělo možnost jakési "překážkové dráhy".

Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o stav velice vážný, který i přes včasné poskytnutou léčbu končívá úhynem a nejdůležitější ochranou je prevence obezity, kvalitní potrava a zabránění stresu.  

Porodní komplikace

Zcela fyziologicky probíhající porod je rychlý, s cca 5 minutovými intervaly mezi jednotlivými mláďaty. Morčecí samičky většinou rodí bez problémů. Důvod k obavám bychom měli mít při potížích, které bývají spojeny s apatií, posedáváním v rohu, naježením srsti, výtoky z pohlavních cest, aj.

1. Toxémie březích samic

2. Dystokie (ztížený porod) - příčiny:

2.1. Úzké porodní cesty

2.1.1. Pozdní první krytí - v rozmezí 7.-12. měsíce věku srůstá dříve chrupavčité spojení spodní části pánve (symfýza) a tím se znemožňuje potřebné roztažení porodní cest pro pasáž mláďat. Prevencí je krýt samičky poprvé před dosažením 7. (max. 9.) měsíce stáří, neboť se tím můžeme vyhnout téměř jistému císařskému řezu.

2.1.2. Příliš velká nebo deformovaná mláďata - s tímto problémem se můžeme setkat ve vrzích o jednom nebo méně často o dvou mláďatech. Porod takovýchto prcků bývá obtížnější, trvá delší dobu a může končit zadušením mláděte v porodních cestách, právě z důvodů prolongovaného porodu.

2.2. Mládě je v děloze uloženo napříč nejčastější porodní polohou je stav, kdy se morčátko rodí s hlavičkou napřed, méně často jako první vychází zadní část. Při uložení napříč, plod zablokuje porodní cesty a porod normální cestou nemůže pokračovat. V tomto případě je kontraindikován oxytocin, neboť jím vyvolané stahy by mohly vést k prasknutí dělohy a jediným řešením je císařský řez.

2.3. Ustání porodních kontrakcí - je velmi obtížné rozhodnout zda nebo kdy zasáhnout do právě probíhajícího porodu, neboť i dobře míněná snaha o pomoc v nevhodnou chvíli může způsobit velký problém. Proto platí pravidlo, co nejmenších zásahů do porodu. V případě zastavení stahů je důležité zjistit jestli se jedná o konec porodu nebo zda ještě porod bude pokračovat. Některé samice odpočívají a bez jakýchkoliv problémů mohou i za hodinu pokračovat v porodu zdravých mláďat. Jestliže se morčátka uvnitř samičky hýbou a samice přijímá potravu a pečuje o novorozená mláďata, existuje šance, že jen odpočívá a zbytek porodí později. Navíc se můžeme také sami ujistit, že v porodních cestách není žádné mládě. Umyjeme si ruce a prst i pochvu zvlhčíme lubrikačním gelem. Prst poté vsuneme do pochvy a vyšetřujeme. V případě, že nalezneme hlavičku, pokusíme se nehtem zachytit za řezáky a jemně povytáhnout, důležité je, aby porodní cesty byly dokonale kluzké a vlhké.

Absence porodních kontrakcí je ve většině případů spojena s vysílením samice, hlavně u vícepočetných vrhů, proto je vhodné dodat energii ve formě glukózy (5% glukóza pod kůži nebo 10% calcium gluconicum v dávce 0,5 ml pro toto), na podporu kontrakcí se používá oxytocin 1 - 3 m.j. do svalu 2 - 3x v intervalech 30 minut do účinku. V případě, že se efekt nedostaví je indikován císařský řez. Částečnou prevencí je předcházení obezitě samic, neboť samičky v "blahobytné kondici" obtížně zabřezávají a mnohem hůře rodí.

3. Pohyby mláďat zcela ustaly

Ke konci březosti se počet pozorování pohybů mláďat snižuje, z důvodu nedostatku prostoru. I přes výrazné snížení by měla morčátka dávat o sobě vědět. Jestliže žádné pohyby necítíme je vhodné kontaktovat veterináře, který rozhodne o dalším postupu. Příčin úhynů mláďat ještě před narozením je celá řada: toxémie březích samic, záněty pohlavních cest, nedostatek kyslíku a výživy plodů, otravy, použití nevhodných léků a léčivých přípravků, trauma, stres samice, atd. Přítomnost mrtvých mláďat je většinou spojena s výtokem z pohlavních cest a postupným zhoršováním zdravotního stavu samičky. Výsledným řešením je provedení císařského řezu.

4. Mrtvě narozená mláďata příčiny:

4.1. Zadušení

Zadušení bývá velmi častou příčinou narození mrtvých mláďat. Příčin proč k tomuto dochází je celá řada, od nezkušenosti matky po komplikace při porodu.

U některých samiček poprvé rodících nemusí ihned nastoupit mateřské chování, které velí mláďata ihned po narození zbavit plodových obalů a tím umožnit první nádech. Takovéto samičky nechají svá morčátka bez pomoci a ty se potom mohou velmi snadno zadusit. Podobný problém s nesprávně ošetřenými plodovými obaly může nastat i u starších a zkušenějších matek. Bývá to v případě, že se morčátko rodí zadečkem napřed a instinkt samičce říká, že jako první má zbavit plodových obalů tu část, která se objeví jako první, v tomto případě zadeček. Hlavička zůstává v obalech. Silná mláďata se začnou pohybovat, snaží se vydávat zvuky a samička si brzy uvědomí svou chybu a mládě očistí. U slabých mláďat však i takováto drobnost může vést k úhynu.

Další možností úhynů jsou porody vícepočetných vrhů s krátkými intervaly mezi jednotlivými mláďaty, kdy samička nestačí morčátka vybalit a ta se udusí.

Jak již bylo zmíněno výše, problematické jsou i porody velkých mláďat (nad 110g), které bývají velmi namáhavé a trvají tedy déle. Během těchto prolongovaných porodů se snižuje přívod kyslíku a zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého, který nutí morčátko k prvnímu nádechu ještě v porodních cestách. Mládě tak vdechne plodovou vodu a může se udusit. Velmi vhodnou prevencí je přítomnost při porodu a následná pomoc (vybalení novorozence z plodových obalů, odstranění vody z nozder a tlamičky vytřením suchou gázou - doporučuje se morčátko držet hlavičkou dolů, osušení. Jestliže nedýchá můžeme se pokusit o umělé dýchání, kdy jemným tlakem shora za čelo uzavřeme tlamičku a vdechneme vzduch do nozder a to opakujeme 4x s přestávkami. Mimo to existují přípravky, které podněcují nádech - Respirot, Eucoran, Antisedan, aj.)

4.2. Předčasné porody a potraty

Morčátka, která se narodí před 52. dnem březosti nemohou přežít. Předčasně narozené vrhy hynou ihned nebo pár minut po narození, protože nemají plně rozvinuté plíce. Takováto mláďata jsou malinkatá se světlými, měkkými drápky a velmi krátkou nebo žádnou srstí. Oči mohou být otevřené (otevírají se cca 14 dní před narozením) a zuby bývají prořezány. Příčinou předčasných porodů může být stres, infekce, intoxikace, pozření rostlin s účinky na stahy dělohy, toxémie březích samic, použití nesprávných léků ke konci březosti, pozření placenty od jiné rodící samice a v důsledku obsahu oxytocinu vyvolané stahy dělohy, aj. Někteří chovatelé se zmiňují i o možnosti předčasných porodů u březích samic chovaných společně, které byly kryty v ne zcela shodnou dobu. Vychází ze skutečnosti, kdy samice ve volné přírodě říjí a následně i rodí ve stejnou dobu. U různě krytých samic potom může dojít k porodu nedovyvinutých mláďat. Většina chovatelů přesto chová samice dohromady a využívá jejich instinktivního chování, kdy se všechny samičky podílejí na čištění právě narozených mláďat a i při kojení neodmítnou mládě kolegyně.

5. Výhřez (prolaps) dělohy a pochvy

Výhřezy dělohy a pochvy se objevují sporadicky. Na vzniku prolapsu vaginy se podílí stále se zvětšující březí děloha, vnitrobřišní tuk, uvolnění perinea a vazivového spojení pánve v druhé polovině březosti. Sliznice pochvy snadno otéká a nutká samičku ke zvýšenému tlačení, které vede k vyhřeznutí části sliznice poševní visící poté ze zevního pohlavního otvoru jako různě velká tkáň. Podobně vyhlížející je i prolaps dělohy, který je vždy vázán na porod nebo průběh několika hodin po porodu, kdy je otevřený děložní krček a děloha nemá dostatečný tonus (napětí). Na vzniku výhřezu se podílí vsunutí děložního rohu, nadměrný tah při dystokii, zadržení placenty, atonie dělohy a nedostatek vápenatých iontů v krvi (vyčerpání po náročném porodu), nedostatek pohybu a obezita. Prolaps se prezentuje jako různě velká tkáň visící z pochvy. Čím déle je tkáň vyhřezlá, tím více se tkáň nedokrvuje, krev zde stagnuje, vzniká otok, buňky díky nedostatku kyslíku odumírají, povrch sliznice osychá a stává se náchylnější k poranění a infekci a vyhlídky snadného vyřešení prolapsu se zhoršují.

Vyhřezlou tkáň je potřeba opláchnout v chladné vodě (zmírní otok) nebo v glycerolu či glukóze, dále zbavit všech nečistot, ošetřit (dezinfekce, antibiotické masti, gely) případná poranění, zvlhčit a natřít sliznici lubrikačním gelem. Poté se snažíme pomocí prstu navrátit dělohu do původní pozice. Aby se reponovaly i rohy děložní, doporučuje se nalít vlažný fyziologický roztok do pochvy a vyzdvihnout zadní část samičky. Roztok by měl rohy rozvinout do fyziologické polohy. Protože bývá děloha atonická, doporučuje se aplikovat oxytocin a calcium gluconicum, preventivně poté antibiotika a probiotika.

Prognóza závisí na rozsahu poranění, kontaminace. U výrazných zranění a odúmrti tkáně (nekróz) se doporučuje amputace dělohy, neboť takto poškozená děloha je zdrojem mikrosraženin ucpávajících ostatní orgány, což může vést až k úhynu samice. Vliv má samozřejmě i infekce, která často z reponované dělohy přechází do krve. Jestliže se reponování dělohy povede a samička přijímá potravu a není apatická, má velmi dobré vyhlídky na přežití, v opačném případě, především ve spojení s déletrvajícím nechutenství je prognóza spíše nepříznivá, neboť vzniká klostrídiový zánět střev a krvavý průjem vedoucí k úhynu. 

návštěvníků stránky
celkem547 705
tento týden2 718
dnes317